Zadina, Josef

(16.6.1887 – 9.8.1957)
Narodil se 16. června 1887. V roce 1910 se stává doktorem práv, následně pracuje v soudní službě v Praze, Ledči nad Sázavou, Kutné Hoře, a to až do roku 1913. Od roku 1914 pracuje v českém odboru Zemědělské rady, od roku 1918 ve Státním ústavu obilném a následně ve správě Slovenské expozitury Ministerstva zemědělství v Bratislavě. Roku 1920 se vrací do Zemědělské rady v Praze jako tajemník a rada. Věnoval se budování bramborářských, liho- varnických, škrobárenských a lnářských organizací, zasloužil se o vznik Ústředního svazu pěstitelů zemáků, od roku 1925 byl předsedou Lihovarnického spolku, založil Svaz družstevního průmyslu bramborářského v Praze. V letech 1925–1935 je poslancem Národního shromáždění, člen Republikánské strany. Při svém pobytu na Vysočině zjišťuje, že část lesů Žďárského velkostatku měla být předána jako náhrada pražskému arci- biskupství za střelnici v Brdech. Zadává propočet rentability majetku svému bývalému kolegovi ze Zemědělské rady Ing. Fričovi a když Frič potvrzuje ekonomické možnosti tohoto lesního majetku, kontaktuje představitele Družstva podílníků, okolních měst a obcí. Iniciuje svolání protestní schůze do Přibyslavi a vznik akčního výboru pro založení Lesního družstva. Stává se vyjednavačem akčního výboru se Zámkem Žďár. Po kalamitě v roce 1930 znovu přivádí do lesů Ing. Friče, který po zhlédnutí následků živelné katastrofy nedoporučuje majetek koupit. Přesto Zadina po dohodě s Josefem Lacinou přesvědčuje zástupce obcí, aby obce majetek urychleně převzaly, aby mohlo proběhnout rychlé zpracování polomů. V následujících letech zůstává JUDr. Zadina s představiteli Lesního družstva v neustálém kontaktu. Byl členem Československé akademie zemědělské a pracoval v jejím ekonomickém odboru. Podporoval návrhy ČAZ v oblasti plánování v zemědělství. V období 1935–1938 byl ministrem zemědělství. V této funkci prosadil například prodloužení platnosti obilního monopolu. Byl prvním československým ministrem, kterého Němci po začátku války zatkli a uvěznili v koncentračním táboře Buchenwald. Vydal odborné práce, např. Zásobování obilím z hlediska zemědělského (1916), Zemědělská cla (1926), Řešení zemědělské krize v Československu (1929), Republikánská strana pro úpravu zemědělských dluhů a další.