Svoboda, Emil

V roce 1903 dokončil studia na pražské Právnické fakultě, pracoval u soudu a na pražském městském úřadě, kde se zabýval otázkami asanace pražského ghetta. Od roku 1909 přednášel na české technice soukromé právo. V roce 1912 se habilitoval v Brně v rakouském soukromém právu. Po roce 1918 byl krátce politicky aktivní za národní demokraty, věnoval se Sokolu a místopřísednictví v české odbočce Volné myšlenky. Od roku 1919 přednášel na pražské technice, kde byl rok děkanem. Od roku 1924 byl profesorem občanského práva a dějin právní filozofie na Právnické fakultě v Praze. Podílel se na přípravě nových zákonů, byl členem Akademie věd a umění a je autorem právnických a filozofických děl.