Medek, Rudolf

Po ukončení učitelského ústavu působil jako učitel na Královéhradecku. Roku 1914 byl odveden na frontu, v roce 1916 vstoupil do legií, bojoval u Zborova a doprovázel T. G. Masaryka v Rusku. Po válce byl jmenován plukovníkem, roku 1929 brigádním generálem. Stal se ředitelem Památníku odboje (později Národního osvobození), redigoval časopis Československý voják. Anglický vojenský Řád za vynikající službu (DSO) a Řád čestné legie po mnichovské dohodě na protest vrátil. Je autorem povídek, dramat a románů často s legionářskou tematikou, několika filmových scénářů, v jednom filmu si i zahrál – generála. Za války a po válce byly jeho knihy zakázány. Jeho ženou byla dcera malíře Antonína Slavíčka, jejich syny byli novinář Ivan Medek a malíř Mikuláš Medek.