Rafalskij, Vladimír

Od roku 1908 studoval na Institu východních jazyků v Moskvě. Roku 1908 byl jmenován diplomatem v Osmanské říši, od roku 1915 byl tajemníkem ruského vyslanectví v Římě. Po revoluci v roce 1917 se odmítl vrátit zpět a působil pro Ruskou politickou radu v Paříži. V letech 1919–1922 vedl stálé zastupitelství Prozatímní vlády Ruské republiky v Praze. V roce 1931 se v Praze oženil s dcerou generála D. G. Ščerbačeva, která žila od roku 1917 ve Francii. Žil s rodinou v Československu jako ruský uprchlík, byl soudním tlumočníkem z deseti jazyků a studoval na Filozofické fakultě v Praze. Za druhé světové války pracoval jako bankovní úředník. Dne 11. května 1945 ho sovětská kontrarozvědka odvlekla z bytu a on v jejím sídle na Ořechovce spáchal sebevraždu skokem z okna. Rodině byla jeho smrt oficiálně potvrzena až v roce 1968.