Lomšakov, Alexej Stěpanovič

Techniku studoval v Petrohradě a v praxi se zaměřil na parní stroje. Měl patentováno několik vynálezů a za tzv. Lomšakovův rošt získal cenu v Paříži. Od roku 1906 byl poslancem carské státní dumy. Po revoluci roku 1917 se přidal k bělogvardějcům, v roce 1920 dojel na služební cestu do Prahy a zůstal zde jako emigrant. Nejdříve pracoval v plzeňské Škodovce a později přednášel na ČVUT. Byl členem Masarykovy akademie práce, snažil se o sjednocení ruských emigrantských organizací a podporoval ruské studenty v emigraci. Ke konci života od nich dostával životní podporu.