Přecechtěl, Antonín

Po promoci pracoval na chirurgické klinice profesora Kukaly a první světovou válku prožil jako válečný chirurg na srbsko-turecké frontě a v Albánii. Roku 1918 se stal asistentem na ušní klinice, postgraduálně se vzdělával a roku 1920 se habilitoval v oboru patologie a terapie ušních, nosních a krčních nemocí. Od roku 1920 byl profesorem na Lékařské fakultě v Praze a od roku 1925 vedl otorhinolaryngologickou kliniku. V roce 1954 se stal akademikem Československé akademie věd a umění, od roku 1964 až do roku 1971 vedl její otorhinolaryngologickou laboratoř. Napsal více než čtyři sta publikací z oboru a je považován za jednoho ze zakladatelů české moderní otorhinolaryngologie.