Syllaba, Ladislav

Lékařskou fakultu v Praze ukončil roku 1892 a po stipendijním pobytu v Paříži pracoval od roku 1894 jako asistent profesora Josefa Thomayera. Věnoval se nemocím krve, plic a srdce a jím doložená přítomnost bilirubinu v krvi nemocných chudokrevností se dodnes používá při vyšetřování chorob jater. V roce 1904 si otevřel soukromou ordinaci a přednášel, v roce 1909 se stal profesorem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Po první světové válce byl za národní demokraty zvolen do Revolučního národního shromáždění. Roku 1920 se vrátil na kliniku, založil oddělení rentgenologie a o rok později se stal osobním lékařem prezidenta T. G. Masaryka. Zemřel předčasně na rozšířený plicní zánět.