Stark, Johannes Nikolaus

Vysokoškolské studium absolvoval v Mnichově, od roku 1900 přednášel na göttingenské univerzitě. V roce 1905 byl jmenován profesorem za objev optického jevu, dnes nazývaného katodové záření. V roce 1913 objevil štěpení spektrálních čar v elektrickém poli. Za své objevy získal v roce 1920 Nobelovu cenu za fyziku. O dva roky později začal podnikat, vedle soukromé laboratoře vedl porcelánku Bavaria a cihelnu. Jako aktivní stoupenec NSDAP byl autorem antisemitských brožur. Po válce byl označen za válečného zločince, byl souzen a dožil na své usedlosti v Bavorsku.