Scherer, František

Po studiu na Lékařské fakultě v Praze, které ukončil v roce 1891, pracoval v letech 1892–1898 jako asistent kliniky nemocí novorozenců. Vedle toho podnikal studijní cesty po Evropě. V roce 1896 se habilitoval v oboru nemoci novorozenců a kojenců. O rok později se stal docentem školní hygieny na učitelském vzdělávacím ústavu. Od roku 1900 byl profesorem na Lékařské fakultě a od roku 1906 přednostou Kliniky nemocí novorozenců a kojenců a také primářem českého oddělení Zemského nalezince. Prosazoval očkování proti neštovicím a je považován za prvního lékaře, který se vědecky věnoval novorozencům a kojencům v českých zemích. Zemřel předčasně po dlouhém zánětu ledvin.