Výmola, Karel

Po ukončení Lékařské fakulty pražské univerzity pracoval v laboratoři ušního, nosního a krčního oddělení fakulty, později se stal asistentem ušní kliniky a v roce 1899 si otevřel vlastní praxi. Po habilitaci v roce 1902 se stal lékařem a později vedoucím ORL na pražské poliklinice. Od roku 1913 přednášel na Lékařské fakultě a inicioval založení prvního necírkevního ústavu pro hluchoněmé v Praze, po kterém následovaly městské školy pro hluchoněmé, ústav v Dolní Lukavici a vzdělávací ústav v Radlicích, jenž nesl jeho jméno. Ve své rodné obci podporoval Sokol a Spolek dobrovolných hasičů.