Vavřínek, František

Již jeho otec byl právník v Jičíně. V roce 1901 ukončil studium Právnické fakulty české univerzity v Praze, stal se úředníkem zemského soudu a pak se dále vzdělával v Heidelbergu, Freiburgu a Lipsku. Roku 1905 se habilitoval ve všeobecném a rakouském státním právu a odejel na studijní cestu do Oxfordu, Cambridge a severských států. Od roku 1909 byl profesorem ústavního práva na Právnické fakultě v Praze a dvakrát byl zvolen děkanem. Byl oblíben pro své zajímavé přednášky, často proslovené spatra. Před první světovou válkou byl referentem Národní rady a od roku 1921 členem České akademie věd a umění.