Hamza, František

Po promoci pracoval jako lékař v Luži, obci, kterou si vybral jako ideální místo pro léčbu tuberkulózy. Zde založil roku 1901 Hamzovu dětskou léčebnu, kterou zezačátku vedl soukromě. V roce 1908 ji předal do správy Země české. Do roku 1919 byl jejím ředitelem a založil v léčebně i školu. Podílel se na vzniku léčeben ve Starém Smokovci, Šumperku a Cvikově. Za první světové války byl aktivní v odboji, roku 1919 se stal sekčním šéfem ministerstva zdravotnictví. Od roku 1922 byl profesorem na Fakultě sociálního lékařství na Masarykově univerzitě v Brně, kde učil až do roku 1930.