Langhans

Zpíval na všech operních jevištích Evropy, byl člen Metropolitní opery v New Yorku v letech 1906–1913, kde zpíval pod vedením Gustava Mahlera a Artura Toscaniniho. V letech 1900–1901 byl angažován se svou ženou Františkou v Národním divadle. V letech 1910–1911 byl znovu členem opery Národního divadla, ale v Čechách nebyl nikdy doceněn. Při premiéře Straussovy opery Salome v Paříži zpíval s Emou Destinnovou. Ve Francii byl nazýván „králem pěvců“. V Praze mu měla být v roce 1920 nabídnuta místo sklenice s vodou sklenice s louhem. Jisté je, že utrpěl těžké poranění úst. Vystupoval také se svým mladším bratrem Emilem Burianem. Zpíval v několika jazycích, z němčiny překládal opery Richarda Wagnera a do němčiny básně Jaroslava Vrchlického. Fotografie K01-BAR009-08, - 09, -10 Karl Bara asi 1880 Vídeň - ? baryton. V letech 1915–1918 byl členem Nového německého divadla v Praze. Mimo to účinkoval na operních scénách v Mnichově, Hannoveru, Vídni, Brně, Berlíně nebo Wiesbadenu. Fotografie K12-VYZ004-10 a K01-BUR005-08 viz B. Benoni