Cibulka, Josef

Filozofii a teologii studoval v Římě, v Hradci Králové učil dějiny církevní hudby a výtvarného umění. Roku 1919 byl prezidentem republiky jmenován profesorem dějin církevního umění na Bohoslovecké fakultě v Bratislavě, od roku 1922 byl profesorem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, později přednášel také na ČVUT. Stal se ředitelem Státní sbírky starého umění (později Národní galerie) v Praze, od roku 1921 byl předsedou Národního komitétu pro dějiny umění a členem SVU Mánes. V roce 1946 předsedal zakládajícímu zasedání UNESCO v Paříži. Byl držitelem jednoho ze sedmi klíčů ke korunovačním klenotům. Po únoru 1948 byl jeho seminář odsunut do Litoměřic.