Vlastním jménem Adalbert Jarník. Při studiu matematiky a fyziky v Praze působil také jako asistent na české technice v Brně. V roce 1929 se stal profesorem matematiky na Univerzitě Karlově, kde působil až do odchodu do penze v roce 1967. Jeho oborem byla, vedle teorie čísel a aplikace čísel v geometrii, matematická analýza, o níž napsal čtyřdílnou učebnici, která se stále používá. Zajímal se také o historii matematiky a hrál v kvartetu Matematicko-fyzikální fakulty. Roku 1952 se stal jedním z prvních akademiků a později získal několik socialistických řádů.