Vystudoval vídeňskou techniku a pracoval pak tři roky ve firmě, která stavěla mosty. Stal se také náčelníkem Jednoty Sokol Vídeň. V roce 1926 se přestěhoval do Československa, pracoval ve Škodových závodech a soustředil se na ocelové konstrukce svařované elektrickým proudem, například pro celosvařovaný most přes Radbuzu v Plzni. Od roku 1945 přednášel železné konstrukce staveb na ČVUT a do roku 1972 byl vedoucím katedry ocelových konstrukcí. V roce 1949–1950 byl děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství ČVUT. Podílel se na většině projektů ocelových staveb, jako byl most přes Vltavu u Žďákova nebo hangáry pražského letiště. Ke konci života se věnoval expertizám a poradenské činnosti.