Fajnor, Vladimír

Studia práv absolvoval v Berlíně a Budapešti, posléze působil sedmnáct let jako právník ve Zvolenu, kde byl v letech 1918–1919 také županem. Mezi lety 1919 a 1930 se stal prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. V letech 1920 až 1921 byl ministrem unifikací, v letech 1931–1939 prvním prezidentem československého Nejvyššího soudu v Brně. Roku 1938 působil krátce jako ministr spravedlnosti. Spoluvytvářel slovenskou právní terminologii a roku 1945 byl zástupcem republiky při Stálém mezinárodním soudu v Haagu.