Meissner, Alfréd

Po studiích práv pracoval v letech 1895–1905 v kanceláři pražského primátora Vladimíra Srba. Od roku 1918 byl členem Národního výboru a spoluvytvořil prozatímní ústavu a poté spolupracoval na ústavě z roku 1920. V letech 1918–1939 byl poslancem Národního shromáždění za Sociálně demokratickou stranu dělnickou. V roce 1920 se stal ministrem spravedlnosti, tuto funkci vykonával i v období 1929–1934, poté byl rok ministrem sociální péče. Roku 1930 byl jmenován čestným předsedou Mezinárodního kriminalistického svazu. Z veřejného života odešel v roce 1938. Od roku 1941 byl i se svou ženou kvůli židovskému původu a politické příslušnosti vězněn v Terezíně, kde později patřil k radě starších. Po válce se stavěl proti spolupráci sociálních demokratů s komunisty.