Sokol, Karel Stanislav

Z Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity byl v roce 1890 vyloučen kvůli kritickým článkům a studium pak dokončil na Vídeňské univerzitě. Spoluvydával radikální studentský časopis a byl členem skupiny Omladina, za což byl v roce 1894 odsouzen ke dvěma rokům vězení. Jako člen České strany státoprávní a šéfredaktor Radikálních listů vydával vzdělávací literaturu a překládal. V letech 1909–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu, jeden rok zasedal v Říšské radě. V roce 1918 se stal poslancem Revolučního národního shromáždění za Českou stranu státoprávní a další dva roky byl senátorem národních demokratů. Vedle redaktorské, nakladatelské a novinářské činnosti byl také intendantem Národního divadla, předsedou státní konzervatoře, pracoval v Ústřední matici české a dalších jednotách a spolcích. Jeho matka byla spisovatelka Vilma Sokolová-Seidlová a jeho otec politik a pedagog.