Sladký, Václav

Po ukončení Filozofické fakulty na pražské univerzitě působil jako učitel dějepisu a zeměpisu, nejdříve v Benešově a později na Opavsku. Zabýval se slezskými dějinami, angažoval se v menšinových a kulturních spolcích. V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění za národní socialisty, ve funkci poslance setrval do roku 1935 a další čtyři roky byl senátorem. Jako zakládající člen Církve československé se stal místopředsedou ostravské diecéze a členem Ústřední rady. Byl také jednatelem Matice opavské a průvodcem jejího muzea.