Štefánek, Antonín

Uváděn také jako Antonín, Stefánek i Štěpánek. Po ukončení gymnázia ve Vídni se začal živit jako novinář. Za první světové války pracoval jako redaktor českých Národních listů v Brně a Praze, zúčastnil se prvního odboje. Po vzniku republiky vystudoval sociologii na Komenského univerzitě v Bratislavě, později zde přednášel aplikovanou sociologii. V Národním shromáždění zasedal jako poslanec za agrární stranu v letech 1918–1920, 1925–1935 a další čtyři roky byl senátorem. Roku 1929 se stal nakrátko ministrem školství a unifikací. Po válce byl zvolen rektorem Univerzity Komenského v Bratislavě, ale roku 1946 musel odstoupit a stáhl se do ústraní.