Hermanová, Ljuba

Pražskou konzervatoř opustila v sedmnácti letech a začala hrát ve smíchovské Aréně. Vystupovala ve Švandově divadle, operetě Národního divadla v Bratislavě, ve Varieté v Karlíně, ve Vídni, Brně a Paříži – to už byla populární zpěvačkou. Roku 1932 zpívala společně s Hanou Vítovou píseň Život je jen náhoda ve filmu Voskovce & Wericha Peníze nebo život. Od roku 1934 hrála v Osvobozeném divadle, později přešla do Nového divadla Oldřicha Nového. Kvůli polovičnímu židovskému původu nesměla za války hrát. Od roku 1947 působila v Karlínském hudebním divadle, jezdila s estrádním pořadem po republice, vystupovala v Redutě, Viole, Divadle Na zábradlí a v kabaretu ve Stuttgartu. Roku 1966 byla jmenována zasloužilou umělkyní. Hrála v pětatřiceti filmech a více než dvaceti televizních pořadech.