Viková-Kunětická, Božena

Učila se herectví u Otýlie Sklenářové-Malé a tři roky hrála v pražských divadlech. V roce 1884 se tajně provdala za úředníka Josefa Vika, v roce 1909 se stala členkou Národní strany svobodomyslné a v roce 1912 první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu, tentokrát za mladočechy. V letech 1919–1920 byla poslankyní Revolučního národního shromáždění za národní demokraty, v letech 1920–1925 působila jako senátorka. Byla horlivou zastánkyní Karla Kramáře a vystupovala proti T. G. Masarykovi. Podporovala antisemitské proudy, ale i vznik sociálních zařízení pro ochranu žen. Je autorkou povídek, románů, dramat a básní a za svou literární činnost byla v roce 1927 jmenována členkou České akademie věd.