Eliáš, Alois Josef

Po studiu na české technice v Praze pracoval v zeměměřickém oboru ve Lvově, Haliči a Bosně. Po ruském zajetí vstoupil roku 1917 do legií a dostal se do Francie, kde bojoval mimo jiné u Verdunu. Po vzniku republiky se stal vojákem z povolání, v roce 1936 divizním generálem a o dva roky později ho generál Syrový jmenoval svým náměstkem. Od roku 1939 byl předsedou protektorátní vlády a zapojil se ihned do odboje (Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme). V roce 1941 ho zatklo gestapo, za prvního stanného práva byl popraven. Po válce byl posmrtně nejprve povýšen na armádního generála, později však byl označen za kolaboranta. Jeho ostatky byly ukrývány a až v roce 2006 byly uloženy na Vítkově. Roku 2002 mu byl in memoriam udělen Řád bílého lva.