Restaurování

Negativy nalezené při rekonstrukci domu Langhans v letech 1998 a 2000 byly ve velmi špatném technickém stavu. Bylo nezbytné provést jejich očištění a konzervování, u mnohých i restaurování, se kterým však byly tehdy v České republice jen mizivé zkušenosti. Prvotní identifikaci provedl fotograf Ivan Lutterer, který postupně získal dovednosti a zkušenosti restaurátora. Jeho náhlá smrt v roce 2001 celou práci téměř zastavila. Přesto Ivan Lutterer stihl určit základní směřování prací s více než devíti tisíci negativy. Restaurování nejhůře poškozených skel (včetně těch s odchlíplou emulzí) se v roce 2008 ujala Martina Fornůsková, která měla s restaurováním skleněných negativů jedinečné zkušenosti ze zahraničí. Tereza Cíglerová později pokračovala, společně s Ivou Lukešovou a Ivou Polákovou, v čištění negativů, vyřešila systém jejich uložení a detailně popsala jednotlivá poškození. Celý archiv profesionálně digitalizoval fotograf Dušan Šimánek.

Digitalizace

Odůvodnit a vysvětlit rozhodnutí digitalizovat skleněné negativy ve formátu 1600 DPI znamená vrátit se zpět do roku 1998 a shrnout základní fakta o archivu Langhans a o postupně realizovaných fázích záchrany této kolekce. V průběhu let vedly všechny procesy ke stále jasnější představě o tzv. druhé, profesionální, digitalizaci, vzniku samostatného digitálního archivu na bázi již existujícího fyzického archivu skleněných negativů. První digitalizaci, tzv. plošnou s 300dpi provedl v roce 2001 a 2002 Rostislav Konopa. Od roku 2012 do roku 2023 provedl rozsáhlou digitalizaci na 1600 dpi fotograf a skenerista Dušan Šimánek.

Objednání skenů: více v rubrice SLUŽBY