Tvrdý, Josef

filozof, myšlenkově nejvýznamnější představitel českého pozitivismu
Narodil se 9. září 1877 v Tuři ( okres Jičín).
V letech 1896-1900 studoval filozofii, klasickou filologii a francouzštinu na filozofické fakultě české univerzity v Praze. Od roku 1901 do roku 1914 učil na gymnáziu ve Vyškově a v letech 1914-1924 v Brně. V roce 1922 se habilitoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde pak působil jako soukromý docent.
V letech 1926-1930 působil jako mimořádný a v letech 1930-1939 pak jako řádný profesor systematické filozofie a psychologie na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Současně však v letech 1938-1939 působil na filozofické fakultě v Brně.
Byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk.
Do českého filozofického života vstoupil Josef Tvrdý pojednáním o filozofii J. M. Guyaua a v roce 1921 dílem Filozofie náboženství. Výběr z dalších jeho děl: Vývoj filozofického myšlení evropského lidstva, 1923; Masarykova filozofie, 1935.
Zemřel 13. března 1942 v koncentračním táboře Mauthausen ( Rakousko).